Na soupisce BK ARMEX Děčín figuruje také sedmnáctiletý Oliver Žižka, student třetího ročníku děčínského gymnázia, který sice ještě nezasáhl do žádného zápasu A-týmu, ale přesto patří k velikým talentům českého basketbalu. Svědčí o tom i jeho účast v projektu CZ ACADEMY a v roce 2021 obléknutí dresu České republiky v kategorii U16.

• Olivere, vy jste děčínský rodák?
Ano, jsem Děčíňák. Narodil jsem se tady a také basketbal hraji celou dobu jen za Děčín. Prošel jsem jeho celým mládežnickým programem.

• V současnosti tedy hrajete za jaký tým?
Jsem součástí projektu CZ ACADEMY, který působí v druhé lize mužů, a současně hostuji do Děčína do ligy U19.

• Kolik centimetrů nyní měříte? Na internetu jsou různé údaje.
Nyní je to dvě stě jedna centimetrů, ale ještě pořád rostu, takže naděje na další nějaký ten centimetr tam je.

• Někde je vaše pozice uváděna jako pivot, někde jste psán jako křídlo/pivot. Jak to cítíte vy?
Já si myslím, že jsem čtyřka.

• Jaké máte největší úspěchy v děčínském mládežnickém programu?
Největší je určitě ten, kdy jsme se dostali se spoluhráči do extraligy U17. V nižších kategoriích to pak byla účast na Národním finále nebo na mistrovství České republiky.

• V kategorii U16 jste už reprezentoval Českou republiku. Jak na to vzpomínáte?
Pro mě byla reprezentace velikým zlomem, protože najednou se mi začaly otevírat různé cesty a začaly přicházet velmi zajímavé nabídky. Ozývali se mi lidé z velikého basketbalu a mě to otevřelo oči v tom, že bych se opravdu mohl basketbalem živit. Reprezentovat je skvělý pocit a také to pomůže v kariéře každého hráče.

• S reprezentací U16 jste absolvoval turnaj FIBA European Challenger, který v covidové době nahradil klasické ME...
Ano, hrálo se to v Srbsku, a postupně jsme vyzvali domácí Srbsko, Turecko, Izrael, Belgii a Slovinsko. Porazit se nám ale povedlo jen Turecko. V přípravě jsme pak třikrát ze čtyř zápasů porazili Slovensko.

• Co vám tato zkušenost s mezinárodním basketbalem dala?
Dalo mi to hodně. Bylo velmi náročné se jen do reprezentace dostat. Na začátku nás bylo pětadvacet kluků se stejnou šancí si zahrát za Českou republiku, a já si musel vybojovat svoji pozici. Nebylo to vůbec jednoduché. Ale cítil jsem, jak se i díky té veliké konkurenci, postupně zlepšuji a nakonec jsem se dostal do konečné dvanáctičlenné nominace.

• Jak to vypadá s další reprezentací?
Letos můj ročník 2005 čekají "osmnáctky" a mám informace, že bych měl dostat pozvánku do širších reprezentačních srazů. Věřím, že se dostanu také do užší nominace, a pojedu pak na plnohodnotné mistrovství Evropy.

• V současnosti hrajete za CZ ACADEMY, což je zcela nový basketbalový projekt.
Ano, vznikl loni v září a já byl jeden z prvních hráčů tohoto projektu. 

• Jak se hráč dostane do takového projektu?
Mě to také zajímalo, tak jsem se vyptával a zjistil jsem, že mě doporučil můj trenér z reprezentace U16, pan František Rón. On si promluvil s šéfem projektu, Jiřím Welschem, i trenérem Lukášem Pivodou, a protože oni mě už měli také v hledáčku, vyrazil Jiří Welsch sem do Děčína. Tady si o tom promluvil s vedením klubu, sešel se s mými rodiči a řekl nám vše o projektu i jeho budoucnosti. Já jsem se pak rozhodl, že chci být jeho součástí. První rok byl takový rozjezdový, abychom se seznámili s fungováním projektu a mohli se rozhodnout, zda chceme pokračovat. A já pokračuji.

• Prosím, zkuste popsat, co to vlastně projekt CZ ACADEMY je.
Je to tým hráčů, kteří jsou vybráni z celé České republiky napříč věkovými kategoriemi od ročníku 2003 až po 2007. Ti nejmladší kluci s námi ještě nehrají zápasy, ale jsme jeden tým. A cílem projektu je nás posouvat dopředu. Trénujeme nejen jako tým, ale také jako individuality, máme třeba i mentálního kouče, který nám pomáhá se rozvíjet jako osobnosti. Je pro nás zajištěné ubytování a kvalitní strava, prostory v hale a posilovně.

• Co si máme představit pod pojmem mentální kouč?
Je to člověk, který si s námi povídá, otevírá s námi různá témata a snaží se nám ukázat nějakou cestu životem. Řekneme mu naše krátkodobé i dlouhodobé cíle, naše priority, čeho bychom chtěli dosáhnout a on se nám snaží pomoci se rozvíjet okolo této hlavní linie. Ukazuje nám ale i jiné cesty, třeba i ty, že kdyby to s basketbalem nevyšlo, nemusíme se hned hroutit. Aby prostě člověk věděl, co má dělat.

• V projektu CZ ACADEMY je i výživová poradkyně.
Ta nám sestavuje naše jídelníčky, všechno co sníme, jde přes ní. Občas s ní máme sezení, kdy nám dává doporučení co bychom měli jíst a tipy na to, co naše tělo potřebuje. Je to propracované velmi dopodrobna. Jednou za čas pak absolvujeme testy a rozbory, ze kterých ona pozná, co nám chybí nebo přebývá a upraví nám jídelníček.

• Chutná vám taková strava?
Musím říct, že ze začátku mi to moc nechutnalo, ale už jsem si na to zvykl. Teď mám oproti minulosti jídelníček úplně změněný, vyhovuje mi to a cítím se lépe. Jíme normální jídla, ale jsou poskládaná tak, aby tam bylo všeho akorát. Je to také upravené podle toho, co nás čeká. Před zápasem dostaneme lehké maso s rýží, po tréninku je to třeba vývar nebo nějaká omáčka.

• Houskové knedlíky tam ale asi nebudou, že?
Tak ty tam nejsou vůbec (smích).

• Dále se v projektu CZ ACADEMY pohybují i zahraniční experti. Co ti vám dávají?
Jsou to specialisté na určitá basketbalová odvětví a rozvíjejí nás v nich. Třeba Stefan Weissenböck je především specialista na střelbu. S ním pilujeme techniku a detaily naší střelby.

• Při pohledu na tabulku 2. ligy mužů je tým CZ ACADEMY až předposlední. Jsou pro vás výsledky důležité?
Samozřejmě, že chceme vyhrávat, ale na začátku se ani moc vlastně nečekalo, že budeme úspěšní. Musíme se nejprve sehrát a získat jistotu. Posun všech hráčů na individuální úrovni je ale veliký a dá se očekávat, že začneme vyhrávat a budeme tabulkou stoupat vzhůru.

• Naopak v celostátní lize U19 je Děčín na třetím místě.
Naším cílem je skončit na prvním nebo druhém místě, abychom se dostali do finální šestky, která pak bude bojovat o dvě kvalifikační místa v extralize. Získání extraligy by pro klub, a hlavně pro nás hráče, bylo velmi přínosné.

• Jak spojujete fungování v 2. lize v Praze a ligu U19 v Děčíně?
Když hrajeme zápasy druhé ligy, jsem celý týden v Praze, když hraji za Děčín, jsem v Praze jen od pondělí do středy a čtvrtek, pátek se připravuji s týmem Děčína na zápasy U19.

• Jak vnímáte vaše působení v CZ ACADEMY?
Je to zatím to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělal.

• Už jste nakoukl do děčínského áčka?
S A-týmem jsem byl celé léto, absolvoval jsem s ním přípravu a byl jsem tady dokud na konci srpna opět nezačal projekt CZ ACADEMY. Za mě byla letní příprava úplně super. Je to něco jiného být se staršími a zkušenějšími hráči, protože se od nich hodně naučím a okoukám různé věci. Také si zvykám na hodně tvrdší basketbal, než když hraji se stejně starými kluky. Bohužel, jakmile začala CZ ACADEMY, už nemám čas na trénování s A-týmem, ale jsem připraven pomoci, kdyby bylo třeba.

• Plánujete, že v budoucnosti budete oblékat dres Válečníků?
Přál bych si, abych alespoň jednu nebo dvě sezóny za Děčín odehrál. Začal jsem s basketbalem v Děčíně, strávil jsem zde všechny mládežnické kategorie, takže bych nebyl sám se sebou spokojený, kdybych neodehrál za Válečníky žádnou sezónu.

• Jaké máte sportovní cíle?
Snažím se nastavovat si krátkodobé cíle. Je to lepší, protože když člověk vidí něco kousek před sebou, mnohem lépe se k tomu propracovává. Dlouhodobý cíl je těžký, protože k němu vede hrozně moc malých kroků. Já tedy volím cestu po malých krocích a postupně se dostat k velikému cíli.

• A jaký je tedy váš současný cíl?
Dostat se do reprezentace U18, v civilním životě pak udělat maturitu.

• Co říkáte vstupu Válečníků do nové sezóny KNBL?
Je to trochu překvapení (smích). Ale kluci hrají výborně a týmově, mají skvělou obranu a drží si neporazitelnost na domácí palubovce. Takže určitě vládne spokojenost.