Válečníci zažívají velmi povedený vstup do sezóny. V prvním utkání porazili v severočeském derby domácí Slunetu, poté doma deklasovali Pardubice a v zatím posledním střetnutí si připravili pro své fanoušky opravdový bonbónek - výhru nad Nymburkem. To se Děčínu povedlo naposledy před deseti lety, což bylo dva roky před tím, než svůj debut v lize absolvoval děčínský odchovanec Filip Kroutil. A proto jsme se Filipa zeptali na jeho pocity z toho ojedinělého zážitku.

Co říkáte vašemu famóznímu startu do sezóny?
Nepamatuji si, kdy jsme měli takový vstup. Navíc před startem ligy jsme hráli přípravné duely včetně Federálního poháru, kde jsme vyzvali Kolín a těžkého soupeře jsme nedokázali porazit. Takže jsme určitě ambice na vítězství v prvních třech zápasech neměli. Dokonce jsme si říkali, samozřejmě, ne že bychom to chtěli, ale že to klidně může být po třech zápasech 0-3. Derby s Ústím je vždy těžké, Pardubice rozhodně mají svou kvalitu a porazit Nymburk je takřka nemožné. Ale všechno jsme zvládli, máme tři vítězství a vezeme se na velmi pozitivní vlně.

Kde lze hledat důvody vašich výher?
Bude jich asi více, ale určitě za to mohou i změny v kádru. Na rozehrávce nahradil Ondru Šišku zkušený AJ Walton. Šíša byl spíš skórující rozehrávač, AJ to má víc obráceně - nejprve chce přihrávat a teprve pak dávat body. Navíc už hrál českou ligu. Hodně nám také pomohlo, že v týmu zůstal Ty Nichols, který už ví, co čekat od soutěže a soupeřů. A pak přišel Igor Josipovič, který má s českou ligou rovněž bohaté zkušenosti. Je to už zkušený borec, který nepotřebuje dávat deset bodů zápas co zápas, ale tu černou práci vždy odvede a dodává týmu bojovnost. Je tedy super, že všichni noví hráči mají zkušenosti s českým basketbalem. Dalším plusem je, že si všichni rozumíme i mimo hřiště a týmové chemie je super. Oba naši Američané se neustále popichují, a v šatně je opravdu sranda.

Co dalšího vám pomáhá?
Velkou zásluhu na výhrách má také to, že zatím máme málo ztrát. Nevím, jaký průměr ztrát jsme měli loni, ale vím, že byly zápasy, kdy jsme měli přes dvacet ztrát. A teď jsme měli dvanáct, osm a třináct. Této statistiky si mnoho lidí nevšímá, ale já se domnívám, že to má veliký podíl na našich výhrách.

Také to vypadá, že máte hodně sil.
Rozhodně se na hřišti cítíme dobře. V závěrech zápasů jsme měli energie určitě víc, než soupeři. Tady se asi musí poděkovat našemu kondičnímu trenérovi Janu Murínovi, který nás evidentně připravil opravdu dobře. Dostat v poslední čtvrtině jen jedenáct bodů od Nymburku je nevídané.

Když už jsme u Nymburku, tak jaké to je, porazit českého multišampióna?
Skvělý pocit, protože je to moje první výhra nad tímto soupeřem. Lidé byli během utkání fantastičtí a slavili s námi ještě patnáct minut po strečování. Když se podívám na videa po zápase, asi jsem se takhle ještě neradoval. Je to opravdu výjimečná záležitost. Ale doufám, že ne ojedinělá. Přál bych si, abychom Nymburk porazili 23. listopadu konečně také na jeho palubovce.

Čím to, že jste Nymburk porazili?
Na tohle je hrozně těžké odpovědět. Na Nymburku se určitě podepsalo, že se mu zranil v utkání Ligy mistrů hlavní rozehrávač Stokes. Ale my jsme vypadali na hřišti velmi dobře, půjčovali jsme si míče a hodně nám pomohly individuální výkony AJ Waltona a Ty Nicholse, který dal dvacet šest bodů, což je monstrózní výkon. A určitě jsme si o výhru řekli dobrou obranou v poslední čtvrtině.

Už v minulých ročních jste několikrát měli našlápnuto Nymburk porazit, ale nikdy se to nepovedlo.
Už delší dobu cítíme, že na Nymburk máme. A v sobotu jsem prostě věřil, že vyhrajeme. A nebyl jsem sám. Všichni jsme věděli, že nymburské výkony v nové sezóně nejsou zatím nic moc. Takže jsme šli do zápasu s tím, že je prostě porazíme.

Nymburk má také nového trenéra, udělal veliké změny v kádru. Mohlo i tohle promluvit do zápasu?
Stoprocentně. Třeba Vojta Hruban, který odešel do Londýna, byl hráč, který ve vypjatých chvílích bral ty důležité střely na sebe a dokázal rozhodovat zápasy. Celkově si myslím, že Nymburk zatím nepřivedl takovou kvalitu, která by dokázala nahradit ty hráče, kteří odešli. Chápu ale, že nahradit Hardinga nebo Hrubana nebude snadné.

Co bude s Válečníky dál?
Chceme samozřejmě zůstat na vítězné vlně. Ale už po Ústí jsme si říkali, že musíme zůstat nohama na zemi. Musíme být skromní, nesmíme usnout na vavřínech a počítat s tím, že každý další zápas bude těžší a těžší, protože soupeři se na nás budou připravovat víc a víc. Už teď v sobotu musíme počítat s tím, že Kolín na nás nastoupí a určitě bude chtít porazit tým, který zdolal Nymburk.

Co říkáte svým výkonům v sezóně? Moc bodů zatím nedáváte...
Samozřejmě, že o tom přemýšlím. Role v týmu se ale v průběhu sezóny různě vyvíjejí, takže uvidíme. Každopádně já se cítím skvěle. Byl bych rád, kdybych dával více trojek, ale když vidím, jak to tam padá Tyovi, že AJ je schopen vymyslet čtrnáct asistencí a dát čtrnáct bodů, a daří se i Matěji Svobodovi, nemám problém s tím se upozadit. Budu se tedy raději soustředit na obranu a pomohu týmu v jiných potřebách.