Ty Nichols: Prohráváme kvůli nám samotným

Jednou z nových zahraničních posil Válečníků je americké křídlo, Ty Nichols, rtuťovitý hráč, který dorazil z Kosova, kde s týmem KB Kalaja Prizren slavil titul. Ty Nichols absolvoval Keene State College, kde se stal historicky nejlepším střelcem týmu "Sov" ve III. divizi NCAA. Svůj střelecký um prokazuje také v Děčíně, kde za sedm zápasů vždy překonal hranici 10 bodů a jeho průměr 16,6 bodu ho řadí na 12. místo tabulky všech střelců NBL. Ve statistice získaných míčů je dokonce s číslem 2,7 na čele tabulky.
• Jaký obor jste absolvoval na Keene State College?
Na Keene State jsem studoval bezpečnostní inženýrství.
• Jak vůbec vzpomínáte na čtyři roky na této škole? Dle dostupných statistik jste se rok za rokem v týmu Sov zlepšoval a nakonec jste měl statistiky 27 bodů, 7 doskoků a 5 asistencí.
Byly to skvělé čtyři roky. Podařilo se mi zlomit střelecký rekord, také vyhrát tři tituly, ale především jsem se tam setkal s mnoho báječnými lidmi.
• Jakého největšího úspěchu jste s týmem dosáhl? Vzpomenete si na svůj nejvíce povedený zápas?
Svůj největší týmový úspěch jsem prožil na střední škole, kdy jsme vyhráli a obhájili státní šampionát, což se v této oblasti nikdy předtím nepodařilo. Můj osobní nejlepší zápas byl na turnaji NCAA, kde jsem nastřílel 32 bodů, doskočil 10 míčů a měl 6 asistencí, což pomohlo k výhře na hřišti soupeře a dosáhli jsme tím sladké šestnáctky!
• Po studiích jste zamířil do Kosova, kde jste na dva roky podepsal smlouvu s týmem KB Ponte Prizren. Měl jste dobré reference na kosovskou ligu?
Byl jsem velmi šťastný, že z malé univerzity se mi povedlo "vklínit botu" do evropského basketbalu. Kosovo mi tedy k tomuto kroku pomohlo, ač jsem o samotné zemi předtím vůbec nic nevěděl. Moje motivace byl už jen fakt, že jsem mohl pokračovat v hraní basketu - mnoho lidí totiž tuto šanci po skončení školy v Americe nemá.
• Ve druhé sezóně jste zamířil na devět zápasů do dalšího kosovského celku Vellaznimi Gjakove. Proč bylo angažmá tak krátké?
Já jsem kvůli rodinným záležitostem musel opustit v sezóně Prizren, a proto jsem následně podepsal s jiným klubem. Sezóna končila v dubnu, a tak jsem tam odehrál pouze devět zápasů.
• Na začátku letošní sezóny jste koketoval s albánskou ligou, ale nakonec jste tam nehrál. Proč?
Ročník jsem začal v Albánii, ale vzhledem k velmi špatným podmínkám pro žití na tamějším místě jsme se s klubem dohodli, že se naše cesty rozejdou.
• V tomto ročníku jste měl v klubu otevřenou smlouvu pro případnou lepší nabídku. Ta přišla z Děčína. Váhal jste dlouho? Co rozhodlo, že jste zamířil na sever Čech?
Neváhal jsem ani chvíli. Byl jsem hned připraven poznat rozdílnou ligu, která je mnohem vyrovnanější a také silnější v porovnání s Kosovem.
• Jak na vás zapůsobil tým Válečníků po příjezdu? Jak jste aklimatizoval na jinou soutěž? A dá se porovnat kosovská a česká liga?
Stále si zvykám na způsob posuzování rozhodčími a jejich vedení utkání. Cítím ale, že se do toho dostávám a věřím, že mohu týmu pomáhat ještě víc. Řekl bych, že česká liga je lepší než kosovská, ale myslím, že pár týmů z Kosova by v české lize jistě obstály.
• Po vašem příchodu a změnách v sestavě se hra Děčína začíná zlepšovat, ale stále to není ono. Co týmu momentálně chybí? A kam se může tým podle vás až dostat?
Mám pocit, že mnoho zápasů prohráváme hlavně kvůli nám samotným, nikoli kvůli kvalitě soupeře. Děláme chyby a neproměňujeme některé střely v závěru zápasu kvůli sobě. Od doby, co jsem přišel, jsme několik zápasů prohráli hodně těsně. Z mého osobního pohledu se musíme vyvarovat problémům s fauly u klíčových hráčů, zlepšit doskakování a věřím, že se nám povede do play-off proniknout.
• Kdo ze spoluhráčů vám nejvíce vyhovuje při spolupráci na hřišti?
Mám pocit, že se Šíšou (Ondřej Šiška - pozn. red.) jsme na stejné vlně v tom, co tým potřebuje a jak bychom oba měli hrát, aby to bylo dobré pro tým. Se svým přínosem ani výsledky ale spokojený být nemohu. Vím, že mohu být lepší osobně, a že můžeme být lepší i jako tým.
• Jak se vám žije v Děčíně? Není to na vás moc malé město?
Děčín je sice malé město, ale mě to vůbec nevadí. Musím se přizpůsobit, že tady nemám přítelkyni, ale jsem tady kvůli své práci.