BK Děčín s.r.o.

Seriál rozhovorů - díl 2.: Ladislav Zalužanský

17.11.2011 13:16Zpovídal: Ladislav Faltin, Valdano | Tisk | Přejít zpět

V našem seriálu rozhovorů s borci, kteří zanechali v našem dresu nesmazatelnou stopu, pokračujeme druhým nejlepší střelcem historie Láďou Zalužanským. Tento usměvavý rozehrávač působil v děčínském dresu dlouhých devět sezon, během kterých stihl nasbírat 267 utkání, v nichž nasázel 2882 bodů. V rozhovoru se rozpovídal o vzpomínkách i střípcích z děčínského angažmá, ambicích a možnostech současného výběru Pavla Budínského i svém civilním zaměstnání po skončení profesionální kariéry...


Láďo, tak zkraje rozhovoru by asi děčínské fandy nejvíce zajímalo, co nyní děláte a čím se živíte?
Po mém posledním trenérském angažmá v Chomutově v roce 2007 jsem ukončil profesionální basketbalovou kariéru. Nechtěl jsem s rodinou stále putovat z místa na místo. Usadili jsme se v Praze, odkud s manželkou oba pocházíme. Nyní pracuji u soukromé firmy jako řidič.

Nyní se zpětně podívejme na vaše angažmá v děčínském dresu – co se vám při vzpomínce na působení v našem celku vybaví jako úplně první?
Vzpomínek na děčínské angažmá mám opravdu hodně, vždyť jsem zde prožil devět krásných sezón. Ale pokud mám říct, co se mi vybaví jako první, tak je to zisk bronzové medaile a poté ostříhání dlouhé hřívy Karla Formánka.

A když se naopak trochu déle zamyslíte, jaký nejsilnější zážitek jste si z Děčína uchoval?
Nejsilnější zážitek jsem prožíval při každém domácím zápase, kdy atmosféra v naší Maroldovce a podpora našich věrných diváků byla vždy jedinečná.

Je také něco speciálního - nějaký týmový rituál, hecování a sázení se se spoluhráči či něco obdobného, co bylo v Děčíně specifického?
Jednu specialitu, nebo chcete-li rituál, jsme v Děčíně měli. Každý čtvrtek jsme se scházeli v restauraci na večeři a krátké posezení. Zde jsme řešili všechny problémy družstva, jak basketbalové, tak i soukromé. Účast byla pro všechny povinná, při neúčasti následovala pokuta do společné kasy. To si však nikdo nedovolil, ani Petr Janouch, který dojížděl z České Lípy.

Jste také ještě s někým z našeho klubu v kontaktu?
Z dnešního družstva pouze s manažerem Lukášem Houserem a Tondou Pištěckým.
Pražskou soutěž hraji s Romanem Baštou a občas si zavoláme s Mírou Modrem,  Janem Sitařem a Jardou Geršlem. Na mládežnických basketbalových soutěžích také potkávám kouče Jana Skokana.

Máte v současné době čas se osobně na basket do Děčína podívat? Jak často k nám jezdíte?
Musím se přiznat, že málo, tak jednou za rok. Spoustu času o víkendech mi zabere syn, který hraje žákovskou ligu za Brandýs nad Labem.

Jak se vám také líbí současný děčínský tým pod vedením repre kouče Pavla Budínského? Myslíte si, že má na ještě více než obhajobu bronzových medailí?
Sleduji Děčín pravidelně. Je dobře, že se děčínskému vedení podařilo získat tak kvalitního trenéra pro dlouhodobou spolupráci. I proto patří tým Děčína již delší dobu mezi nejlepší družstva v NBL. A jestli má Děčín na víc než na obhajobu bronzu?
Proč ne, moc bych jim to přál!!!!!

Je na závěr něco, co byste chtěl vzkázat děčínským fandům?
Chtěl bych především všechny známé, kamarády a ostatní fanoušky děčínského basketbalu srdečně pozdravit. Bylo to opravdu nejlepší publikum v mé sportovní kariéře. Jejich podpora byla v každé situaci úžasná, ať se hrálo o desáté místo nebo o bronzovou medaili.

Na závěr bych rád všem popřál krásné vánoční svátky a hodně basketbalových zážitků do dalších let.

Foto: sportovci.cz zobrazeno 1772 x  | Zpovídal:  | Tisk | Přejít zpět